Vánoční Brdy
Když kráčím po zamrzlé půdě,
a sluneční zář právě stůně,
mě hřeje jen dotek tvé dlaně,
hlas rolniček provází sáně,
Duch Vánoc sní v brdské bráně,
a do sněhu píšou stopy laně.
Tam kde si Litavka tiše pramení,
tam padá ze srdce kamení,
až tam slyšet zvonů zaznění,
když půlnocí tančí mámení,
při mši zpívá duše vábení,
a varhany hladí stavení.
S čepičkou sněžnou Tok řeční,
v Brdech má proslov sváteční,
nezvaní jsou páni váleční,
kraj pod zimní přikrývkou lační,
něhou svátků jsou lidé vláční,
a přání jsou pod klenbou lebeční.
V hrudi mé mě bodá dýka,
když kolem si můj domov dýchá.
a když je kolem sněžná pýcha,
má vlast má ve mně tajemníka.