Kosí trylkování za oknem
připomnělo
Včera jsi vdechla jaro
Obnažené kůry
podél vyšlapaných cest se budí
a věstí
i za rybníkem pupeny
…
Roztančená matka života
šumí
hučí
a klokotá
přes okraje hráze přepadá
a nedává na vybranou
Krok ustává
Vědomí vlastní křehkosti
kolébá se na hladině
a do ticha dechu přání
ať každý ve svém rytmu plyne
Ať proudí a nezalyká
kéž vlévá se do moře jako moudrá řeka