Víra s nadějí
Ve sněhobílých postýlkách, zasypaných sny,
tiše leží vzpomínka na lepší dny.
Ve sněhobílých peřinkách někde v závějí,
drží se společně víra s nadějí.
Nit větru zlehka proplétá pohádkový les,
tam perníková chaloupka, v ní pes Maxipes.
Pod hroudou vůně jehličí spinká mravenec
a z dálky mává z rákosí skřítek zelený.
Však hvězda světla nezhasíná, duši dřímá klid.
A každý ve své dlani prý má od osudu klíč.
A v srdci hřeje plamen lásky a krásných chvil.
Pod plešatými stromy stojí tlustý sněhulák,
a z dálky na něj špitaj Brdy: „Ledy tají.“
Zhořklá rosa z oka stéká do kaluží,
zakouslá zima zuby ztrácí, mráz se loučí,
kouzelná ruka Slunci vlasy splétá do copánků,
a šlehačková výzdoba je pryč z pahorků.
Však hvězda světla nezhasíná, v duši dřímá klid
a každý ve své dlani prý má od osudu klíč.
A v srdci hřeje plamen lásky a krásných chvil.
Moc pěkný! Text, melodie, zpěv i video…