Vítr je nezbeda
hravý a laškovný
skáče a dovádí
odmávne vzpomínku
nadzvedne sukýnku
překvapené Merylin.
Za sebou nechává
hluk rušné ulice
troubení taxíků
obrázky na triku
vůni parfémů
stigmata vin.
V mžiku se přemístí
ve vírech unáší
prach, písek, semena,
mýdlové bubliny
pírka i písně
s motýlí lehkostí
zbavuje tísně.
Ode rtů odtrhá
i slova mumlavá
pána co tváří se přísně.
Kdysi mu ukradl
nafukovací balónek
a taky draka.
Pán je dnes zlomený
vyhasle sleduje
kroužení dravého ptáka.
Bez křídel mávnutí
chtěl by také
využít stoupavý proud
klouzavým letem po nebi plout
plamenem hořáku
vhánět do balónu plyn
je mu osmdesátpět
a v nebi sladká Merylin.
Ach větře, poutníku,
přenes mě přes hory, pahorky
roztanči modlitební praporky
mantry, afirmace,
za zvuku překrásných tónů
houpej mne na srdcích zvonů,
roztoč i větrné mlýny
rozvesel pouliční malíře, mimy.
Odnes mě na nitkách
babího léta pavučin
dopřej mi vůni těžkých doutníků
i lahodných vín
s vánkem laskavým
co chladí rozpálená bříška dívek na pláži
i touhy chlapců když se odváží.
Se slanou vůní moře
napínej plachty
odplavuj hoře
máš nejblíž k andělům
čechráš jim unavená křídla
vůní květů lačných kolibříků
vzdávám Ti za to slova díků.
Na kolotoči světa je tolik krás
a já chci zas a zas
na křídlech pegasů
odnášet ode Zdi nářků slova vět
se srdcem Ikara
moudrostí života semeny dobra
s lehkostí vážek
osévat svět.