Povídka

Volání ze snů
Četba díla zabere cca 15 min.

Autor: Astra

Volání ze snů

Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud…

Změnit osud? A to se snad dá? Co na to odpoví tajemná postava ve stínu?

Přátelé z domu prokletých duší 4

,,Možná se osud změnit dá, záleží čemu kdo věří, nebo nevěří a myslí si, že je každý strůjcem svého osudu a štěstí, no pak je to tedy na něm samotným a čemu věříš ty?“

Zeptal se ten ve stínu a mě přejel mráz po zádech s jeho šeptavého hlasu blízko mě. Čemu věřím já?Sama nevím, čemu mám věřit? Přála bych si věřit, že se osud změnit dá, ale co když to někdo sám nezvládne a potřebuje pomoc? Tak volá a prosí většinou Boha, přeje si, aby se stal zázrak, aby přilétl anděl a pomohl všechno napravit, nebo uzdravit, třeba Alexe?

,,Už zas ten Alex?“ Zašeptal u mě stín a dodal:,,Ten už má svůj osud jistý, minulost se opakuje a znovu ho dostihla!“

To se mi nelíbilo, řekla jsem, že s tím nesouhlasím, proč se má minulost opakovat?

Stín řekl:,,Stejný dům, stejná rodina, stejný osud!“

Zeptala jsem se,jak by se to dalo změnit a přeci nejsou stejní, změnili se a je i jiná doba, ani já nejsem tatáž, nejsem už ta z minula, nebo snad jo? Stín u mě udělal průvan a rozfoukl mi vlasy, řekl:,,Nebudu ti na to odpovídat, jdi a udělej sama, co myslíš,že by jsi mohla změnit! Jdi si za Alexem a pověs mu, co by podle tebe měl vědět!“

U Alexe v jeho pokoji

Na jednou jsem se objevila v Alexově pokoji, spal a měl neklidný sen, nebyl tam sám, byl u něho Tony, ale Tony spal otočený k Alexovi zády a Alex rozhodil ruce a točil hlavou, pak vykřikl:,,Néééé!“ A probral se, posadil se na posteli, strčil do Tonyho,řekl:,,Tony prober se,je mi zle!“

Tony se otočil na Alexe, řekl mu rozespale:,,Co ti zase je? Mám zavolat Nika?“Alex spadl hlavou na polštář,řekl šklebivě:,,Až tak zle mi není! Otce vidět vážně nemusím, zase by na mě přísnil!I na mé smrtelné posteli musím poslouchat otcovo kázání,jak se mám chovat před smrtí,snad i po smrti a možná mi dá rady i do dalšího života,co?“Pleskl Alex Tonyho po rameni a poručil mu,aby mu donesl nějaký jeho koktejl na zlepšení nálady!

Tony si chytl rameno, na který ho Alex pleskl,zaskučel:,,Áu,co mě mlátíš! Nebacej starouška a žádný koktejl! Máš tu čaj a léky, tak se snaž léčit, abys mohl ještě porazit Rogase,co?“

Alex na to nesouhlasně zavrzal, řekl:,,Nebuď neochotný! Dojdi mi laskavě pro ten koktejl, jinak prásknu Rogasovi, že jsi zas chlastal a mě navádíš, abych ho vyprenkoval!“

Tony ztěžka a pomalu vstal,řekl, že je Alex na něho hnus a asi půjde raději za Kristou a on aby si zavolal tu svoji štiplavou zdravotnici, snad si nemyslí, že mu bude v jednu ráno dělat barmana! Rozčílil se Tony a Alex na něho mávl, aby si taky nemyslel, že ho bude přemlouvat,aby zůstal! Vzal ovladač a pustil si telku,Tony odešel a Alex osaměl,najednou zavolal:,,Tony, vrať se!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
světkuška
Byl prosinec, sníh se sypal za oknem jako roztržená peřina. Do Vánoc chybělo jen několik málo dn...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Tohle nebylo ráno jako každé jiné. Sluneční paprsky pronikající skrze mezírky ve svěšených ž...
předchozí část zde   … „Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, kter...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
předchozí část zde   III. Hostimil Čajovna Hostimil ležela v zapadlé zatuchlé křivolak...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
Motýlí dům I přes různé druhy exotických motýlů, měl nejraději své malinké černokřídlé ...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
red rose with droplets
Můr pokračování. Je nádherné ráno. Slunko krásně svítí a hřeje. Jako o život. Fouká ...
Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
Elektrický jeřáb pomalu pokládá dřevěnou rakev na zadní rampu vojenské dodávky. V pozadí při...
V zajetí obra Jak to bylo dál s obrem Ínemakem Obr mě ve věži víc hlídal a snažil se zabránit ...
...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Jako každého rána přicházela ta mírně obtloustlá paní na pláž obtěžkána taškou se spoustou...
0