Uvidět pochopit a pak hned zapomenout,
vědět proč a do jakých koutů, nás to naše touhy ženou.
Vidět srdce tvé, jak klidně si leží v cizí otevřené dlani
a ty s důvěrou spoléháš se jen a jen na ni.
V mysli tvé, jak v otevřené knize číst
a pochopit každý životem popsaný list.
Až uvidím vše co potřebuji znát,
proto abych pochopila co za člověka přede mnou to bude stát.
Uvidím zda dobro či zlo v sobě nosíš,
pochopím oč mé srdce tak vroucně prosíš.
Pokud i potom o Vás pane budu stát,
tak jediné co mohla bych si přát,
je zapomenout akorát.