Závoj
Závoj tajemství čas skryl, dlaň se otevřela a šálek plný byl. Je věrným spojením, je odkrytím temna, je okno zavřené. Je objetím a květem vůní, vznikem i zánikem, je růže v závoji světla. Je neviditelná a vědoucí člověka. Je vydělena tělem i duší, objeví se a zase zmizí před zrakem vidoucího člověka. Je vesmírem a připoutáním k světlu, místo opuštění i návratu. Jsem tu vážně, nezdám se ti rytíři, s mojí láskou věčně se vzbouzí svět, kvetoucí a vonící trhám pouta.