Tak k němu přišel ten,co seděl na zápraží a kouřil,řekl psovi:,,Co tu zas máš,psisko jeden?“
Pes štěkl a skočil na plot tak jsem chtěla raději utéct,ale zavolal na mě:,,Počkej,neutíkej,dyť tebe přeci znám,ty jsi ta,co seděla včera s Rogasem u našeho ohně,né?“
,Noví přátelé“
S chaty vyšli další lidi,poznala jsem jsem je a oni mě a řekli mi,abych šla k nim do chaty, Byla tu ta s jizvou v obličeji-Ivča,pak ta druhá-Libča, stejně zjizvený Andy a ten u psa byl Tom. Měla jsem radost,že jsem k nim zabloudila a že mě pozvali k nim do chaty,ten jejich pes se ode mě nechtěl hnout!Seděl vedle mě na sedačce a když ho okřikovali,aby slezl dolů i ho shodili na zem,stejně tam po chvíli zase vyskočil,smála jsem se byla to legrace s tím psem,říkali mu Kuba a jeho těšilo,že se směju a Tom na něho kroutil hlavou a řekl mu:
,,No Kubane,ty jsi teda komik!“
Bavili se o včerejší párty u nich ve vsi a ptali se:,,Přijde nám zítra ten Rogas pomoct,můžeme s ním počítat?”
Kývla jsem,že jo,přijde! Tak na to byli rádi a ptali se:
,,Co se stalo,že jsi byla takto sama o půlnoci v lese?Ztratila ses?”
Tak jsem kývla:,,Jo ztratila jsem se.”Pak se ptali:,,Chceš tu u nás zůstat na noc,nebo tě máme doprovodit k Rogasovi,aby se o tebe nebál?”
Tak jsem řekla:,,On se o mě nebojí,zlobí se na mě a nechce mě už nikdy vidět!”
Ivča se zeptala:,,Ste se rozešli teda jo?“
Tom na ni houkl:,,Tak né asi,když ji nechal bloudit v lese samotnou!“
Andy řekl:,,Tak třeba si to ještě přes noc rozmyslí,zítra si na oslavě promluvíte a třeba to bude zas v pohodě!“
Libča se na mě dívala a řekla:,,Záleží o co šlo,jestli to bylo něco vážného?“
Čekala,co odpovím,nevěděla jsem co na to mám říct,ale kývla jsem,asi to vážný bylo…
Když bylo ráno,šla jsem s nimi do vesnice na nákup a pak k Ivči domů,protože musela nakrmit její zvěřinec,když jsme šli zpátky k chatě kolem jezera,začali mi povídat něco zajímavého:,, Místní rybáři prý o tomto rybníku povídali divný historky, zjevují se tam různý mlhový postavy a útočí na osamělý rybáře!”
Ale protože to místo bylo jinak moc hezký,i když trochu strašidelný,lidi tam rádi chodí,asi že se chtějí bát,že jo?
S jedné strany byly strmý a vysoký břehy,do vody se klonily stromy a byla tam stará houpačka,ze které se dalo houpat až nad rybník a pak z ní skočit přímo do vody,taková nebezpečná houpačka,nevím proč jsem se tam zastavila a nemohla se hnout,ani zavolat,že už nemůžu dál….
První setkání s Bojkou
Sedla jsem si na houpačku a cítila se unaveně,nikoho s party jsem neviděla,asi šli dál beze mě,zdřímla jsem tam a když jsem se probudila,byla už tma a nikde nikdo nebyl!
Měla jsem na sobě jenom letní bílý šaty a bylo od vody chladno. Na jednou jsem si všimla,takové podivné zelené záře,trochu jako fosfor,akorát zamlžený a docela blízko u mě,sedlo si to vedle mě na houpačku a rozhoupalo, řekla jsem:,,Ne,prosím nehoupej tolik, bojím se,nechci spadnout do vody!”
S toho zeleného mlhového světla se objevil takový divný kluk řekl:
Hlasité předčítání
