Žeň žen
Indové v klášterech sedí a den co den
V mantrách si hledají blaženost jménem zen,
Ostatním celibát nebyl však nařízen,
Mohou tak zulíbat tisíce krásných žen.
Za ženou se ženou ženatí ženáči,
Holobrádkové i plešatí vousáči.
A když ji doženou a cíl je dosažen,
Zápal si uženou, vyléčí je žen – šen.
Jakmile dospějí, přepadne je žížeň,
Žně žen začínají, připrav se na skližeň,
Neodradí je ani zdánlivá nepřížeň,
Kdejaký lovec by dávno byl vyřížeň.
Za ženou se ženou ženatí ženáči,
Holobrádkové i plešatí vousáči.
A když ji doženou a cíl je dosažen,
Zápal si uženou, vyléčí je žen – šen.
Nastane konec žní, borec se ožení,
Klíč cvakne v zámku domácího věžení,
A ač mu celibát nebývá nařízen,
Jako Ind v klášteře zatouží poznat zen.