Poezie

ŽIVOT POZPÁTKU
Četba díla zabere cca 1 min.

Chvíli žít jen pozpátku
A v čase vrátit tebe
Přečetl bych ti pohádku
Jak žijeme vedle sebe

Čas však vrátit neumím
A životy naše jsou si vzdálené
Ne, tomuhle moc nerozumím
Když cítím tvé myšlenky ztrápené

Že čas neumím vrátit?
Copak na tom záleží?
Vím jen, že v tobě chci se znovu ztratit
A nebýt ti jen přítěží

Čas ztrácí se jak písek v dlani
Na stole tvá fotka, a já koukám na ni

# MARE VAPORUM

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Robert Laurenc

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Zrcadlo Hledě okem bystrým dlouze, s velkou vášní, k značné touze, objektu chtíče svéh...
Jenom holka od koníMožná z časů, co jsou pryčCo každému nevoníV digitální době, krásný ký...
oči upřené do reflektorů, oba slepí, napůl hluší, ale srdce nám divoce bu...
Betlémská
Ježíšku v pokřiveném světě ideálů, hodnot, vzorů shlížíš k nám dolů na svět těch, ...
vstát stát roztáhnout závěsy ležet pozorovat nekonečnou němost stěn ležet pí...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Spoutaná se zemí vědomá si svého bytí, spojení s matkou svou stále cítí a vnímá každé jej...
Zavěšená v dlaně borovice v rozpínavosti citových vzruchů v souznění s moudrostí letokruhů....
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
V uších  mi zní, Tvůj tichý smích
mountain covered of snow
Ani Matterhorn ani dobré vínko nedá mi, co ty maminko to co dala jsi mně nevyrovná se Bologne Ř...
Výlet
Jak oblaka jdou nech se unášet krásným sněním. Přivři oči před blankytnou modří,  úchv...
Chladivé společnice všech plačících Přišly dnes navštívit Mě. Stékají po tvářích Hled...
Naučila si ma mnoho vecí... Lásku dávať i dostávať. Každý okamih si užívať. Bojovať za n...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
Mít tě blízko a slyšet tvoje srdce bít. Usmát se, pohladit, ústa tvá něžně políbit. Být ve...
Když vylezla jsem na Eggishorn, slyšela jsem zvonit zvon - - zvon svého srdce. V mém těle h...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
You attempted. You made me cry. Didn’t say Your last Goodbye. [spacer height="14px"] Mad...
Zavěšená v dlaně borovice v rozpínavosti citových vzruchů v souznění s moudrostí letokruhů....
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Chtěl bych vás pozvat na kávuŽeny mé, ze sociálních sítíZatím se mi verše sypou z rukávuA na ...
Ve vlhkém lužním lese na břehu potůčku kvetou zářivě žlutě blatouchy.
Blatouchy   Jásají jarem ve vlhkém lužním lese, kde studánky pramení, na březíc...
Ve svěží jarní zeleni zpívá sameček červenky
Červenka   To chvění chci zažít když jasan listy nasadí a ve svěží zeleni červenka se ...
Z beden duní decibelyZpěvačka krásná, co je blondJen aby dnes uši nebolelyJsem host, co je dneska p...
Atmospheric foggy park scene with empty benches and bare winter trees.
Ostal mi v duši len tvoj tieň. Kedy som myslela na teba deň, čo deň. Zostalo prázdno v tomto sv...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
Ranní kávu chci pít s tebouZ noci ještě omámenTvou vášní i nekonečnou něhouStále být tvým m...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
0