Jde mi OPRAVDU, RYZE, NEJVÍCE o to, abych mohla dostudovat, značně tak podpořila svou sebeúctu. Kdyby se podařilo a já znovu potkala toho “cikána”, který se mi zprvu vysmíval, již by mi nezáleželo na jeho názoru, posměšku, urážce, naopak, mlčky bych se na něj usmívala já.
Charakter
Charakterem se myslí vlastnosti jako je svědomitost, poctivost, loajalita a podobně. Při charakteru předpokládáme menší biologickou danost a významnější vlivy prostředí, zejména původní rodiny. Na rozdíl od temperamentu se charakter může vyvíjet dlouhodobě a vykazuje menší stabilitu v čase.
Neboť vůle je jako oheň, který peče každý skutek, jako by byl v peci. Chléb se peče pro nasycení lidí, aby mohli žít. Tak také vůle je hnací silou celého díla, neb na počátku na dílo zadělá a až je pevné, přidá droždí a silou do něj tluče. Tím připravuje dílo se stejným úmyslem, jako by to byl chléb. Peče je k dokonalosti s plným nasazením vlastní horlivosti, a tak z díla, které lidé činí, vytváří větší potravu než z chleba, který jedí. Čas od času však člověk jísti přestává, leč vůle ve svém úsilí nepoleví, dokud duše tělo neopustí. A ať jsou okolnosti vzniku díla jakékoliv, ať dětství, mládí, dospělost či shrbený starý věk nás provázejí, je to vždy vůle, která dílo žene kupředu a přivádí k dokonalosti.
2. ledna 2023
Téhož času, kdy jsem v domově seniorů krmila klienty, bála jsem se, abych jim jídlo nepodala příliš horké nebo studené. Opět ne kvůli jejich vlastnímu dobru, nýbrž znovu, znovu a znovu kvůli sobě! Bály jsme se, že dostaneme vynadáno, což by mi pro změnu způsobilo myšlenky na sebevraždu. Nic neudělám pořádně!
Dosud jsme mluvili o psychologii osobnosti obecně. Jak je to tedy s poruchami osobnosti? Má člověk s poruchou osobnosti úplně jinou osobnost jako lidé bez poruchy osobnosti? Je rozdíl jen v míře dané vlastnosti, nebo ve vzájemné souhře či disharmonii jednotlivých vlastností?
V současnosti předpokládáme / odborníci předpokládají, že porucha (poruchy) osobnosti je extrémní variantou normálně se vyskytujících vlastností nebo jejich kombinací. Nejde tedy o kvalitativní rozdíl, ale rozdíl v míře vlastností a jejich vzájemných poměrů. Představme si např. člověka, který velmi důsledně vyžaduje, aby se každý k němu choval uctivě, dodržoval všechny možné pravidla, ale sám na druhých nedbá, je k nim nevšímavý a nerespektuje jejich práva.
Kdy je tedy osobnost člověka normální, běžná a kdy jde o poruchu (poruchy) osobnosti? Jak již bylo zmíněno v úvodu, pro diagnostiku poruchy osobnosti je v současnosti důležité, aby šlo o:
- dlouhodobě přítomné chování v různých situacích,
- takové chování a prožívání, které svou extrémností zda neschopností adaptovat se na měnící se životní situace, vytváří opakované problémy pro člověka, s touto osobností a / nebo pro jeho okolí.
Taková kritéria jsou dost obecné a přesto, že při konkrétních poruchách jsou uvedeny specifické příznaky, které je třeba ověřit pro stanovení diagnózy, neexistuje objektivní test (jako je např. měření hladiny glukózy v krvi pro stanovování diagnózy cukrovky), který by jednoznačně určil, zda u vyšetřované osoby se jedná nebo nejedná o poruchu (poruchy) osobnosti. Jde o plynulý přechod mezi normou a poruchou osobnosti.
Porozumění v duši podobá se zelené svěžesti větví a listů stromu. Vůle, to jsou květy na stromě, mysl, to je první plod, jenž se objeví. Rozum však, ten je jako ovoce v plné své zralosti, zatímco smysly jsou výškou a rozlohou stromu.
Hlasité předčítání
