Jeden z Tereziných nejpodivnějších zážitků
Ve škole měli psát písemnou práci ze zeměpisu. Tereza, jenž od té oné chvíle nebyla schopna pojmout jediné slovo se rozhodla, že počká venku, než hodina skončí a poté tam teprve půjde. A tak také učinila…
Když dorazila, paní učitelka třídní se ji ihned začala pobouřeně vyptávat: Kde jsi byla? Jak to jen může vědět? Pomyslela si v duchu. A tak ji řekla, že byla u lékaře… Paní učitelka se hromově zašklebila… Přineseš mi omluvenku, pronesla.
Další hodinu měli občanskou výchovu a Heuredésa se najednou začala smát tak divoce, že to ve třídě vyvolalo obrovský rozruch. Byla odvedena do ředitelny, kde ve svém úkonu pokračovala. Paní ředitelka nebyla ve škole, tak její zástupkyně využila situace a zavolala na ni eskortu. Když dorazila, Tereza v domnění, že ji vezou do ,,blázince´´ se rozesmála ještě divočeji a to i přes to, že se to v jenu chvíli zdálo být skoro nemožné.
Cesta do nemocnice
V sanitce ji ujistili, že nejedou do psychiatrické léčebny, nýbrž do kladenské nemocnice, poněvadž si myslí, že si potáhla marihuany. Tereza viděla, jak se k ní zdravotní sestra sklání s injekcí a hlasitě vyjekla. Sestru to velice pobavilo a řekla své kolegyni: Ona řve kvůli kolíčku!
V nemocnici
Zdravotničtí pracovníci jí pokládali otázky nejrůznějšího charakteru, aby zjistili, na jakém rozhraní se nachází mezi mýtem a realitou. Poté jedna zdravotní sestra hlasitě zařvala na ostatní čtyři – intoxikace marihuanou! A Démetra se ozvala: Nééé!!! Já jsem žádnou marihuanu nekouřila!!! Vždyť ani nevím, jak to vypadá!!! Poté zavolali Arcimbauldinu matku… Ta byla velice dotčená, že její dceru nechali odvést do nemocnice bez jejího vědomí… Avšak testy krve a moči byly pozitivní.
Další den ve škole
Další den ve škole si Tereza šla do ředitelny pro kázeňský postih za neomluvené hodiny. Paní ředitelka jí řekla, že u ní je to normální, ale někteří lidé si vyžadují stejný přístup ke všem žákům. Solmeoně okamžitě došlo, o koho jde. Byla to výchovná poradkyně. A ještě více si uvědomovala neomluvené = omluvené hodiny žákyně z její třídy. Ale i přes to hluboko v duši doufala, že se to jednoho dne zúročí a vrátí v dobrém.
Hospodin to viděl. Odvrhl je,
uražen skutky svých synů a dcer.
Řekl: ,, Skryji před nimi svou tvář,
uvidím, jaký vezmou konec.
Je to proradné pokolení,
synové bez věrnosti.´´
Vysvědčení
Na vysvědčení dostala opět velmi nespravedlivě čtyřku z fyziky. Paní učitelka třídní si v tomto faktu obzvláště libovala. Avšak matka ji tentokráte vůbec nevynadala… Právě naopak, snažila se jí podpořit, jak nejvíce to šlo.
Obzvláště pestré prázdniny
Tyto další dva dny volna byly pro Jiorninu obzvláště náročné… Navíc se od ní stále více odrážely obrazy jejích skutků. Především toho posledního… Pod tíhou se již podlomila kolena, jala zeď o hlavu svou tlouci. Óóó, jak to bylo srdce rvoucí… Pramálo však bylo platné, hříchy jsou jen pro lidi zdatné.
Hlasité předčítání
