Strach měl v mé hlavě lekci baletu,
otazník ke mně spínací špendlík připnul,
já bál jsme se, že druhý den snad odkvetu,
a radar mi vysokým tónem pípnul.
Zítřek mě čekal v zubní ordinaci,
má křehká duše ve stresu stále chřadla,
kolem pokožky jsem cítil radiaci,
a obava mě o mou víru okradla.
Balada ve mě šustila jak alobal,
čas, nářky a i otázky zda to vyjde,
film o krvi můj mozek stále promítal,
těžké prachy to stojí i když to nejde.
Někdy se víc než pacienti drkotám,
že se ke komplikacím lehce dovrtám.
Hlasité předčítání
